Charita zajímá stále víc firem
Vyšlo v časopise Profit, 1.9.2011
1.9.2011 05:36 Renata Lichtenegerová
Charita zajímá stále více firem
Patří k dobrému jménu firmy, pokud se věnuje charitativním projektům. Tím, že pracovní kolektiv společně „koná dobro“, totiž hodně získává. Stejně jako jeho zaměstnavatel.
Foto: Luděk Peřina/MF Dnes/Profimedia
Přestože je běžný všední den, několik desítek zaměstnanců analytické společnosti Jones Lang LaSalle si bude hrát. Již čtvrtý rok za sebou totiž firma pořádá „den plný her a zábavy“ pro děti z dětského domova v Milovicích. Připraveno je několik sportovních soutěží, skákací hrad, divadélko, dovádění v pěně a na závěr opékání buřtů a zpívání u táboráku. Zaměstnanci pomohou i s některými opravami v areálu a z Milovic pak odjíždějí s dobrým pocitem. „Návštěva dětského domova se pro mnoho z nás stala srdeční záležitostí. Kdo si prožil nesmělé seznamování, hry plné radosti a smíchu a slzy při loučení, nemůže se nevrátit. Člověk si zde upravuje žebříček hodnot,“ říká Petr Kareš, který v Jones Lang LaSalle vede oddělení zastupování nájemníků.
Různé charitativní dny, během nichž zaměstnanci navštěvují dětské domovy, sázejí stromky a konají jiné aktivity ve prospěch druhých, pořádají firmy v duchu takzvané společenské odpovědnosti. „Když si to zkonkretizujeme, tak se daná společnost snaží být dobrým občanem a sousedem, mít vzorné vztahy s místními komunitami. Zkrátka se snaží někam patřit,“ říká František Hroník, ředitel agentury Motiv P, která se věnuje mimo jiné poradenství v oblasti personalistiky. Nejde ale jen o to, že firma udělá něco nad rámec svých povinností, pomůže dobré věci a při té příležitosti se stane pro své okolí sympatickou. Charitativní akce jí pomáhají i v otázkách loajality a motivace zaměstnanců.
Teambuilding trochu jinak
Není náhodou, že PR oddělení, která firemní charitativní akce zpravidla plánují, spolupracují na jejich přípravě s odděleními lidských zdrojů. Už samotný fakt, že se firma v otázkách pomoci druhým angažuje, totiž může mít pozitivní vliv na to, jak ji zaměstnanci vnímají. A to i v případě, že se sami charitativních akcí přímo neúčastní. Stačí to, že jsou na svého zaměstnavatele hrdí. „Hrdý zaměstnanec se pak i v soukromí o svém zaměstnavateli vyjadřuje pozitivně, což zvyšuje externí atraktivitu společnosti i obdiv k ní. To je důležité nejen v obchodním prostředí, ale také v oblasti náborů nebo při spolupráci se školami, zkrátka v procesech, během nichž se zaměstnavatel snaží zaujmout a přitáhnout potenciální zaměstnance,‘‘ říká psycholožka Katarína Bradáč.
U zaměstnanců, kteří se charitativní činnosti přímo účastní, může podle ní dojít i k dalším pozitivním efektům. Jde například o pocit uspokojení z vykonání dobrého skutku, který jim navíc zprostředkoval právě zaměstnavatel. „Během akce dochází ke stmelení týmů, osobnějším kontaktům mezi kolegy, a to obvykle napříč firmou. Díky tomu zaměstnanci navážou neformální vztahy, lépe se ve firmě integrují a jsou motivováni k účasti na různých celofiremních projektech,“ vysvětluje Bradáč.
Dobrovolníkem jedině dobrovolně
Aby byla firemní charita pro pracovní kolektiv přínosná, musí být skutečně dobrovolná. Odborníci varují, podobně jako u různých teambuildingových akcí, před vytvářením atmosféry povinnosti. Zvláště pokud je „konání dobra“ naplánováno na volný čas zaměstnanců. Nikdo by neměl být kolektivem či nadřízeným jakkoliv trestán za to, že se chtěl o víkendu místo záchrany ohrožených žab věnovat třeba rodině.
Společnosti, které jsou v oblasti společenské odpovědnosti zkušené, proto většinou nabízejí různé možnosti, jak se angažovat. „Pohled na charitativní činnost je zcela individuální záležitost. Někteří zaměstnanci upřednostňují finanční sbírky, jiní dávají přednost aktivní účasti v organizacích, další se těchto akcí neúčastní vůbec. Každý zaměstnanec má tedy možnost zvolit si nejvhodnější formu příspěvku dle vlastního uvážení,“ říká Petra Syřišťová, HR specialistka společnosti Henkel ČR. Ta každý rok připravuje několik projektů na pomoc dětem a několik ekologických aktivit. Převážně se jedná o bezplatnou dobrovolnickou činnost, která je vykonávána ve volném čase. Podle Petry Syřišťové posilují podobné akce i kreativitu, pracovitost a organizační schopnosti zaměstnanců.